Tepelně ohýbaná skla

Tepelně ohýbané sklo je v podstatě klasické sklo float, u kterého se změní tvar. Tím se dosáhne nejlepších výsledků rovného povrchu. Existují 4 metody ohýbání skla.

Ohnuté sklo float

Někdy se této metodě říká ohýbání skla za studena. Sklo float dle normy ČSN EN 572 se zahřeje až na teplotu měknutí 600⁰C. Následně se využije gravitace, aby se sklo prohnulo do požadovaného tvaru. Následně se ohnutá tabule skla pomalu ochladí, aby sklo nemělo žádné zbytkové napětí ve hmotě. Takto vyrobená skla mají stejné mechanické vlastnosti jako klasická skla float (45 N/mm2).

Ohnuté sklo float kalené ve formě

Po zahřátí skla cca na bod měknutí 600⁰C tabule plochého skla propadne do požadovaného tvaru, který je tvořen formou, kde se sklo řízeným procesem ochladí, aby v jeho hmotě bylo vyvoláno permanentní napětí. Touto metodou lze vyrábět:

  • tepelně tvrzená ohnutá skla (kalená ohnutá skla),
  • tepelně zpevněná ohnutá skla (polokalená ohnutá skla).

Ohnuté sklo flota kalené při ohybu

Zahřáté sklo nad 600⁰C gravitací klesá do požadovaného tvaru ve formě a během ohýbání dochází k řízenému chlazení. Touto metodou je dosahováno vyšší kvality a rovinnosti kaleného ohnutého skla. Pevnostně lze ohnuté kalené sklo hodnotit jako klasické kalené – 120 N/mm2.

Ohnuté sklo ohýbané tlakově

Při zahřátí skla na 600⁰C se tlakem sklo vtlačuje do požadované formy (obecně vždy do válcové formy), následně se velmi rychle ochladí. V závislosti na způsobu ochlazování lze dosáhnout pevnostních charakteristik jako u tepelně zpevněného nebo tepelně tvrzeného skla.

Výroba tepelně ohýbaného skla je z pohledu kvality rozložení napětí ve hmotě skla ekonomicky a technologicky náročné. V současnosti neexistuje norma pro zakřivené (ohnuté) sklo, kde by byly popsány pevnostní charakteristiky. Z výsledků mnoha studií je prokazatelné, že při gravitačním ohýbání jsou ohnutá skla méně pevnostně odolná než klasická skla float a s geometricky většími odchylkami.

ISO/DIS 11485: Curved Glass – tato připravovaná norma popisuje ohnutá skla, ale nedefinuje mechanickou odolnost a velikost napětí ve skle.

Základy při navrhování ohnutého skla

Ohnutá skla nejsou tak přesná a mechanicky odolná jako klasická skla float, proto je potřeba při návrhu velmi pozorně vyhodnocovat druhy zatížení, jako například: klimatické zatížení izolačního skla. Ohnuté izolační sklo má větší ohybovou tuhost než klasické sklo a tím pádem dochází k mnohem vyššímu zatížení vnitřní dutiny. Což negativně působí na pronikání vlhkosti nebo unikání plynu.

Ohnutá izolační skla jsou nejvíce namáhané na spodní straně, proto velmi pozorně navrhujte správné uložení a přemýšlejte o kroucení rámu nebo posunutí podpor. Pak skla praskají.

Zasklivaci podlozky - ohnute sklo

Napište svůj názor nebo dotaz

Příspěvků

About The Author